Během své sedmnáctileté práce ve Státním okresním archivu Rakovník jsem se nesetkal se žádnou regionální písemností starší 19. století, která by zmiňovala Husův pobyt na Krakovci. Současně mi přišlo divné, proč se aktivní působení Jana Husa na Rakovnicku neprojevilo v husitské revoluci. Vždyť odborná věda uznává vazby mezi Janovým působením v okolí Kozího hrádku a následným radikálním hnutím směřujícím ke vzniku Tábora. Pokud by Hus na Krakovci sepsal díla, která mu zde jsou připisována, musel by mít k dispozici rozsáhlou knihovnu, jaká se v té době nacházela pouze v Praze a ve velkých městech.
Chtěl jsem vědět, jak to doopravdy bylo, a tak jsem se před pár lety začal věnovat písemnostem, na které se historiografie při svém popisu Husova pobytu na Krakovci odkazuje. A pustil jsem se do studia originálů písemností celostátního rozměru.
Výsledky svého výzkumu jsem konzultoval s předními odborníky na medievalistiku a paleografii:
Prof. PhDr. Ivanem Hlaváčkem, CSc. a Doc. PhDr. Hanou Pátkovou PhD.
Velmi si vděčím jejich podpory.